Vzkříšení syna vdovy z Naim je skutečně bohatým obrazem. V širším kontextu Lukášova evangelia pro nás zdůrazňuje Boží lásku ke smluvním dětem, předkládá nám obraz Pánova exodu a vzkříšení a říká nám, mimo jiné, i o exkomunikaci. …pokud máme uši k slyšení…

Pravý Boží lid se pozná podle víry v Krista, poslušnosti vůči Kristu a tak, že se na něm zjevuje Kristův život, podle ničeho jiného. A tomuto lidu Bůh zaslibuje své otcovské zaopatření, svou péči a svou lásku. Lékem pro ty, kdo příliš opírají o majetek, je důvěra v tuto Boží zaopatřující lásku…

Pán Ježíš Kristus je knězem, který nás v naší špíně a smrti obživuje a očišťuje, abychom se mohli připojit k Božímu lidu, náležitě uctívat Boha, vzdávat díky a nést ovoce Ducha – ovoce Kristova vlastního života v nás. Křesťanská svoboda není svobodou k tělesnosti a k tomu „si povolit“ – je svobodou k tomu milovat naše bližní…

Bůh Abrahamovi zaslíbil, že skrze něj a jeho Potomka bude požehnáno všem rodinám světa. Apoštol Pavel nám říká, že toto požehnání přichází skrze smlouvu a skrze víru, která působí skrze lásku. Jak ale vlastně taková víra a láska vypadá? A co s tím má co dělat Samařan?…

Nevíra vidí Písma jen jako historické záznamy; spásná víra však rozpoznává a hlouběji poznává jako smysl veškerých Písem Krista. Abychom však mohli Písma náležitě číst a abychom mohli Boží Slovo náležitě slyšet, potřebujeme uzdravení, které přináší voda a Duch…

Spásná milost, milost, která zachraňuje, je podle apoštola Pavla milostí, která dělá mnohem víc, než že by jen přikrývala naše hříchy – je to milost, která nás vychovává ke zbožnosti a spravedlnosti, k věrnému životu v církvi, k tomu, abychom vynikali v dobrých skutcích a podíleli se na Božím díle ve světě…

Mnozí křesťané mají dnes velmi zkreslené představy o živém působení Ducha v Církvi – tak jako měli mylné představy křesťané v Korintu v prvním století. Jaké lekce se od nich máme naučit, abychom se neupínali k falešným Kristům a falešným duchům, abychom rozpoznali Pána tam, kde se setkává se svou církví?…

Skrze Pána Ježíše Krista jsme přijati za Boží děti, za Boží dědice; a jak je zjevné z příkladu Božího Syna, dědictví vždycky přichází skrze poslušnost a utrpení, a tak máme být připraveni na obojí…

Boží dar milosti v Kristu mění směr našeho života – už nesměřujeme k hanbě a smrti, ale ke spravedlnosti, čistotě a životu. Bůh nás ve křtu připojuje ke svému Synu a zároveň nás skrze své služebníky krmí chlebem z nebes, abychom nezemdleli na cestě…

Ve křtu jsme připojeni k Pánu Ježíši Kristu, a tak jsme vysvobozeni z otroctví hříchu, abychom sloužili Bohu ve spravedlnosti. A je to spravedlnost, která převyšuje spravedlnost zákoníků a farizeů, jelikož neubírá z Božího Slova…