Jakožto společenství se hlásíme k následujícím vyznáním:

Apoštolské vyznání víry

Věřím v Boha, Otce Všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.

I v Ježíše Krista, Syna Jeho jediného, Pána našeho:
jenž se počal z Ducha Svatého,
narodil se z Marie panny,
trpěl pod Pontským Pilátem,
byl ukřižován, zemřel a byl pohřben,
sestoupil do podsvětí,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce Všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.

Věřím v Ducha Svatého,
svatou Církev obecnou,
svatých společenství,
hříchů odpuštění,
těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

 

Nicejsko-Konstantinopolské vyznání víry

Věřím v jednoho Boha, Otce Všemohoucího,
Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího,
zrozeného z Otce před všemi věky:
Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Pravý Bůh z Pravého Boha,
zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož je vše stvořeno.
On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe,
skrze Ducha Svatého se stal tělem z Marie panny a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován pod Pontským Pilátem; byl umučen a pohřben.
Třetího dne vstal z mrtvých podle Písem,
vstoupil na nebesa, sedí po pravici Otce
a znovu přijde ve slávě, aby soudil živé a mrtvé,
a Jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha Svatého, Pána a Dárce života,
který vychází od Otce i Syna,
s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován,
a který mluvil skrze proroky.
Věřím v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů,
očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku.

Amen.

 

Chalcedonské vyznání víry

Podle příkladu svatých otců všichni jednomyslně učíme jednoho a téhož Syna, Pána našeho, Ježíše Krista, téhož dokonalého v božství i téhož dokonalého v lidství, opravdu Boha a opravdu Člověka, téhož z rozumné duše a těla, soupodstatného s Otcem podle božství, téhož soupodstatného s námi podle lidství, nám podobného ve všem kromě hříchu, zrozeného z Otce před věky podle božství i v posledních dnech téhož pro nás a pro naši spásu z Marie panny Bohorodičky podle lidství;

(Učíme tedy) jednoho a téhož Krista, Syna, Pána, Jednorozeného, jehož vyznáváme ve dvou přirozenostech bez smíšení, beze změny, bez rozdělení a bez oddělení, a to tak, že odlišnost Jeho přirozeností není jejich jednotou zrušena – spíše jsou tak zachovány vlastnosti obou přirozeností – a setkávají se v jediné osobě nebo jediném zpodstatnění, nikoliv ve dvou rozdělených či oddělených osobách, nýbrž v jednom a témž Synu, Jednorozeném Bohu-Slovu, Pánu, Ježíši Kristu; jak o Něm nejprve hovořili proroci, jak nás učil sám Pán Ježíš Kristus, a jak nám to předalo vyznání víry otců.

 

Atanášovo vyznání víry

Pokud někdo má být spasen, je v prvé řadě třeba, aby se držel obecné víry. Jestliže ji někdo nezachová neporušenou a neposkvrněnou, bezpochyby zahyne navěky. Obecná víra je pak tato: Abychom uctívali jednoho Boha v Trojici, a Trojici v jednotě; abychom ani nezaměňovali Osoby, ani nerozdělovali podstatu. Jiná je totiž Osoba Otce, jiná Osoba Syna, jiná Osoba Ducha Svatého. Avšak božství Otce, Syna a Ducha Svatého je jedno, stejná je jejich sláva, souvěčná jejich vznešenost.

Jaký je Otec, takový je Syn, takový je Duch Svatý. Nestvořený je Otec, nestvořený je Syn, nestvořený je Duch Svatý. Nekonečný je Otec, nekonečný je Syn, nekonečný je Duch Svatý. Věčný je Otec, věčný je Syn, věčný je Duch Svatý. A přece nejsou tři věční, ale jeden věčný. Také nejsou tři nestvoření, ani tři nekoneční, ale jeden nestvořený a jeden nekonečný. Podobně je Otec Všemohoucí, Syn Všemohoucí a Duch Svatý Všemohoucí. A přece nejsou tři Všemohoucí, ale jeden Všemohoucí. Tak je Otec Bůh, Syn Bůh a Duch Svatý Bůh. A přece nejsou tři Bohové, ale jeden Bůh. Stejně tak je Pánem Otec, Pánem je Syn a Pánem je Duch Svatý. A přece nejsou tři Páni, ale jeden Pán. Proto nás křesťanská pravda vede, abychom vyznávali jednotlivě každou Osobu jako Boha a Pána. Zároveň nám obecné náboženství zakazuje říkat, že existují tři Bohové nebo Páni. Otec není učiněn z ničeho: nebyl ani stvořen, ani zrozen. Syn je jen z Otce, neučiněný, nestvořený, ale zrozený. Duch Svatý je z Otce a Syna: neučiněný, nestvořený, nezrozený, ale vycházející. Jeden je tedy Otec, nikoli tři Otcové; jeden je Syn, nikoli tři Synové; jeden je Duch Svatý, nikoli tři Duchové Svatí. A v této Trojici není nikdo dřív nebo později, nikdo není větší ani menší, ale všechny tři Osoby jsou souvěčné a navzájem rovné. Proto je vždy třeba uctívat, jak již bylo řečeno, jednotu v Trojici a Trojici v jednotě. Chce-li kdo být spasen, musí takto smýšlet o Trojici.

Pro věčnou spásu je však také třeba věrně věřit ve vtělení našeho Pána Ježíše Krista.

Správnou vírou totiž je, abychom věřili a vyznávali, že náš Pán Ježíš Kristus, Syn Boží, je Bohem i člověkem. Je Bůh, zrozený před věky z podstaty Otce; je člověk, narozený do světa z podstaty své matky. Je dokonalým Bohem a dokonalým člověkem, složeným z rozumné duše a lidského těla. Je roven Otci podle božství, ale menší než Otec podle lidství. I když je Bohem i člověkem, nejsou dva Kristové, ale jeden Kristus. Jeden nikoli proto, že by se božství stalo tělem, ale proto, že lidství bylo přijato do Boha. Zcela a pouze jeden, ne ve spojení podstat, ale v jednotě osoby. Neboť jako rozumná duše a tělo jsou jeden člověk, tak Bůh a člověk jsou jeden Kristus.

Ten trpěl pro naši spásu, sestoupil do pekel a třetího dne vstal z mrtvých; vystoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce Všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Při jeho příchodu všichni lidé vstanou se svými těly a vydají účet ze svých skutků. A ti, kdo konali dobro, půjdou do věčného života, ti, kdo konali zlo, do věčného ohně. Taková je obecná víra. Kdo ji pevně a věrně nezastává, nemůže být spasen.

Amen.

 

Reformované evangelikální vyznání

(1) Westminsterské vyznání

Věřím, že hlavním a nejvyšším cílem člověka je oslavovat Boha a věčně se z Něj radovat;
věřím, že Bůh je Duch, nekonečný, věčný a neměnný ve svém bytí, moudrosti, moci, svatosti,   spravedlnosti, dobrotě a pravdě;
věřím, že je jen jediný, pravý a živý Bůh; že v Bohu jsou tři Osoby: Otec, Syn a Duch Svatý; a tyto tři Osoby jsou jediným Bohem, jsou stejné ve své podstatě a rovné si v moci a slávě;
věřím, že Bůh předem určil všechno, co se stane; že Bůh stvořil všechny věci z ničeho slovem své moci v šesti dnech a že toto všechno učinil velmi dobré; a že Bůh zachovává a řídí všechny svá stvoření a všechny jejich skutky.

Věřím, že naši první rodiče, ačkoliv byli stvořeni v poznání, spravedlnosti a svatosti, zhřešili proti Bohu tím, že pojedli zakázané ovoce; a že jejich pád přivedl lidstvo do stavu hříchu a bídy;
věřím, že Bůh se rozhodl ze svého čirého dobrého zalíbení zachránit své vyvolené z tohoto stavu hříchu a bídy a přinést je do stavu vykoupení skrze Vykupitele;
věřím, že jediným Vykupitelem Božích vyvolených je Pán Ježíš Kristus, který se jakožto věčný Syn Boží stal člověkem, a tak byl a neustále je a navěky zůstává Bohem a člověkem ve dvou rozdílných přirozenostech v jedné osobě;
věřím, že Kristus jakožto náš Vykupitel vykonává úřad proroka, kněze a krále.

Věřím, že Kristus jako náš Vykupitel podstoupil bídy tohoto života, Boží hněv, prokletou smrt na kříži a pohřeb; znovu vstal z mrtvých třetího dne, vystoupil do nebes, sedí po pravici Boha Otce a přijde, aby v poslední den přijde, aby soudil svět.

Věřím, že podíl na vykoupení vydobytém Kristem dostáváme skrze účinné povolání k němu, které působí a koná Jeho Duch Svatý;
věřím, že Bůh od nás proto, abychom unikli Božímu hněvu a kletbě, které si zasluhujeme kvůli hříchu, požaduje víru v Ježíše Krista a pokání k životu;
věřím, že Boží svobodnou a nezaslouženou milostí jsme účinně povoláni, ospravedlněni a posvěceni a shromážděni do viditelné církve, mimo kterou neexistuje žádná obvyklá možnost spásy;
věřím, že v tomto životě jsou nám dávána další související dobrodiní, jako je ujištění o Boží lásce, pokoj svědomí, radost v Duchu Svatém, růst v milosti a setrvání v ní až do konce; že při smrti jsme učiněni dokonalými ve svatosti a okamžitě vstupujeme do slávy; a že naše těla, stále spojená v Kristu, odpočívají ve svých hrobech až do vzkříšení; a že při vzkříšení budeme otevřeně uznání a zproštěni viny v den soudu a učiněni dokonale blaženými v plném radování se z Boha na celou věčnost.

(2) Evangelikální vyznání

  • Věříme, že Bible je jediným bezchybným Božím Slovem. Je naší jedinou konečnou a neomylnou autoritou víry a praxe.
  • Věříme, že existuje jediný Bůh, který věčně existoval ve třech Osobách; [a to jako] Otec, Syn a Duch Svatý. Tento Bůh je všemohoucí, to znamená, že je všemocný. Je všudypřítomný, to znamená, že je přítomen všude ve svém Stvoření, ale není jím omezován. Je vševědoucí, to znamená, že nic není skryto před Jeho zrakem. Ve všech věcech není omezen ničím jiným než Jeho vlastní přirozeností a charakterem.
  • Věříme, že Bůh, kterému sloužíme, je svatý, spravedlivý, dobrý, přísný, milující a plný milosrdenství. Stvořil nebesa a zemi a všechno v nich, a to v šesti běžných dnech, a vše bylo velmi dobré. Je Stvořitelem, Udržovatelem, Zachovávatelem a Vládcem všeho, co bylo stvořeno.
  • Věříme v pravé božství a plné lidství našeho Pána Ježíše Krista, v Jeho narození z panny, v Jeho bezhříšný život, v Jeho zázraky, v Jeho zástupnou a usmiřující smrt skrze Jeho prolitou krev, v Jeho tělesné vzkříšení, v Jeho nanebevstoupení na pravici Otce a v Jeho osobní návrat v moci a slávě.
  • Věříme v plné božství Ducha Svatého, a uznáváme Ho společně s Otcem a Synem ve skutcích stvoření a vykoupení.
  • Věříme, že kvůli Adamově hříchu je celé lidstvo ve vzpouře proti Bohu. Pro spásu takových ztracených a hříšných lidí je absolutně nutné znovuzrozující dílo Ducha Svatého.
  • Věříme, že spása je milostí jedině skrze víru, a že víra bez skutků je mrtvá.
  • Věříme v přítomnou službu Ducha Svatého, skrze jehož přebývání je křesťan uschopněn žít zbožný život.
  • Věříme ve vzkříšení spasených i ztracených; těch, kdo jsou spaseni, ke vzkříšení života, a těch, kdo jsou ztraceni, ke vzkříšení zatracení.
  • Věříme v duchovní jednotu všech věřících v našem Pánu Ježíši Kristu.

 …což neznamená, že nejdeme v teologii hlouběji. Náš přístup k vyznáním víry dobře vystihuje naše Ústava:
„Volíme si Reformované evangelikální vyznání jako závazný standard; a Westminsterské vyznání jako, podle našeho mínění, nejpropracovanější výklad reformované víry, obecně vystihující obsah vyučování v naší kongregaci, co se týče ve vyznání zmiňovaných témat.

Reformované evangelikální vyznání si jakožto závazný standard volíme cíleně vzhledem k tomu, že dává prostor pro reformovanou katolicitu; nechceme být kongregací, která je natolik ‚reformovaně ortodoxní‘, aby její vyznání nemohli s čistým svědomím podepsat muži jako Jan Kalvín, Martin Bucer, Thomas Cranmer, Richard Baxter nebo Wolfgang Musculus. I proto výše zmiňované konfese nutně nedefinují hranice našeho společenství a/nebo členství.“