Boží bezpodmínečná láska (?)

Bůh bezpodmínečně miluje všechny lidi. Bůh miluje každého člověka bez rozdílu. Bůh je bezpodmínečná láska. V tom mají jasno mnozí. A pak je tu hrstka kalvinistů, kteří mají, tak jako apoštol Pavel, jasno v tom, že Bůh Jákoba miloval a Ezua nenáviděl. A pak je tu Pán Ježíš Kristus, který nám přikazuje být jako Otec a miloval ty, kdo nás nenávidí. A pak je tu žalmista, který před Boží tváří velmi suverénně říká „Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo Tě nenávidí? A pociťovat odpor proti těm, kdo proti Tobě povstávají? Mám je v dokonalé nenávisti; jsou mi za nepřátele“ (Ž 139:21-22). Jak tyto reality usmířit? Co tedy Písmo skutečně učí o Boží lásce?

Pokračovat ve čtení Boží bezpodmínečná láska (?)

Mimo církev není spásy

Pán Ježíš Kristus zemřel za svou církev. A církev je z biblického hlediska lidem, který se shromažďuje; řecké slovo „ekklesia“, které se překládá jako „církev“, znamená prostě „shromáždění“. Proto mohou být zachráněni jedině ti, kdo se často, s láskou a se zápalem shromažďují k uctívání Boha a k vzájemné službě ve společenství věrné církve. To je něco, co nás učí Písmo, církevní otcové i reformovaná vyznání. Shromáždění církve však zdaleka není jen v kategorii povinnosti, ale pro Boží lid by mělo být především něčím, co ho sytí, posiluje, občerstvuje a co je mu tím nejhlubším uspokojením.

Pokračovat ve čtení Mimo církev není spásy

Královské kněžstvo

„Neuděláme si večeři Páně?“ je otázkou, která s upřímností zazněla na celé řadě mládežnických akcí, rodinných setkání a setkání věřících přátel. Bude zároveň i řada křesťanům, kterým by něco takového nepřišlo na mysl. Ale i mnohým z těch, které by nenapadlo „udělat si večeři Páně“ s rodinou, se nezdá nic zvláštního na tom, když ve sboru slouží večeři Páně bratr, „který se připravuje na staršovství“. Z hlediska Písma i církevní historie je však i něco takového naprosto nemyslitelné a nepřijatelné. Jaký je tedy biblický základ pro to, že svátostmi (a Slovem) mohou sloužit jen muži, kteří k tomu byli ordinováni?

Pokračovat ve čtení Královské kněžstvo

Nejsvětější Trojice a o čem se tolik nemluví

Boží trojjedinost je ústřední doktrínou Písma. Proto jsme si připomínali tři ústřední pilíře trojiční teologie: 1) Existuje jen jediný Bůh; 2) V tomto Bohu jsou tři rozlišené Osoby; 3) Tyto osoby jsou si rovné svým božstvím a všechny jsou nazývané Hospodinem. Zároveň jsme se zaměřili na pasáže dokazující (některými popírané!) božství Otce a fakt, že Duch Svatý, na rozdíl od tvrzení našich východních bratří, vychází od Otce i Syna.

Pokračovat ve čtení Nejsvětější Trojice a o čem se tolik nemluví

Duhový Pesach Nové smlouvy

Jak spolu souvisí Duha, oběť Pesachu a oběť díků, kterou Písma předpovídají jako ústřední oběť novozákonní doby? Všechny se jedinečným způsobem naplňují a rozkvétají v Eucharistii. Pán Ježíš Kristus pro nás ustanovil večeři Páně, abychom Bohu připomínali Jeho oběť Nové smlouvy – ne proto, že by byl Bohem, který zapomíná, ale proto, že je Bohem, který chce být upomínán.

Pokračovat ve čtení Duhový Pesach Nové smlouvy

Smluvní stůl pro smluvní děti

Dnes žijeme ve zvláštní době, kdy mnozí křesťané považují vysluhování večeře Páně dětem za něco naprosto nemyslitelného. Faktem však je, že z hlediska církevní a biblické historie jsou výjimkou ti, kdo by chtěli dětem Eucharistii upírat. Smluvním dětem vždycky patřila smluvní jídla smlouvy. Proto si pojďme předložit stručnou obhajobu smluvního stání dětí a jejich práva na večeři Páně, a zároveň i zodpovědět hlavní námitky proti jejich přijímání těla a krve Páně.

Pokračovat ve čtení Smluvní stůl pro smluvní děti

Začarovaný svět

Svět, který Bůh stvořil a který promlouvá, není světem „realistického románu“ – je světem draků, obrů, čarodějů, válčících andělů a vína proměněného v krev. I proto jsou mnohé debaty například ohledně evoluce, kreacionismu nebo třeba Noemovy archy scestné. Jestli máme pravdivě hovořit o tom, co se v tomto světě stalo a děje a stane, nejprve si musíme uvědomit, v jakém světě žijeme.

Pokračovat ve čtení Začarovaný svět

Nejsvětější Trojice ve Starém zákoně

Boží trojjedinost je nejen ústředním novozákonním učením; je něčím, bez čeho není možné pochopit starozákonní Písma. Je třeba si uvědomit, že apoštolové vyučovali Boží trojjedinost – a jejich zdrojem a důkazem toho učení byl Starý zákon. Když jsme pozorní, zjišťujeme, že s Nejsvětější Trojicí se setkáváme už od první kapitoly Písma…

Pokračovat ve čtení Nejsvětější Trojice ve Starém zákoně

Pravdy ohledně našich dětí

Písmo nám předkládá mnoho Božích zaslíbení ohledně dětí věřících. Děti jsou požehnání – ale jsou to požehnání, která mohou být velmi křehká, a mnozí z nás se v životě setkají se smrtí dítěte. A právě tehdy jsou Boží zaslíbení a pravdy Jeho lásky a svrchovanosti důležitější než kdy dříve.

Pokračovat ve čtení Pravdy ohledně našich dětí