Život křesťanů je v Písmech opakovaně vykreslován jako život utrpení, a to často velmi nespravedlivého. Právě v utrpení křesťané jedinečným způsobem zakoušejí a sdílejí život Pána Ježíše Krista. Pán sám o svém utrpení hovoří jako o porodu, a proto i životy křesťanů jsou porodem: Porodem církve dovedené k dokonalosti, porodem věčného života, porodem vykoupeného stvoření.

Kázáno v Karlových Varech 21. 4. 2024.


Poznámky ke kázání:

1. svědek: Epištola: 1. Pt 2:11-17

– v. 11 – „jako cizince a příchozí“ – srov. Žd 11:8-16; Ř 4:13; kontextem SZ lid ve vyhnanství – lid, kterému v zaslíbení patřil svět, a přece ve vyhnanství

– „tělesných vášní, které vedou boj proti duši“ – srov. Ga 5:16–26

– v. 12-17 – tiché, pokojné, slušné životy křesťanů jako svědectví pohanům (město na hoře; srov. Mt 5:14-16)

– v. 12 – křesťané „pomlouváni“ jako zločinci („zavádějí nepřijatelné zvyky; protiví se císaři; hlásají jiného krále“), ale jejich dobrý život postupně usvědčuje a obrací druhé („oslavili Boha“)

– v. 13-15 – jako dobří, bezproblémoví, poslušní, nekonfliktní občané; „kvůli Pánu“ – rámcem je poslušnost vůči Bohu; srov. Sk 4:19; 5:29; poslušnost, „kam až to jde“, srov. L 3:7-11 („radikální pokání“), ale 12-14

– jako minule, nespravedlivě trpící beránci jsou mocným Beránkovým svědectvím; srov. 20-24; 3:10-18; prosté, ale ne jednoduché

– v. 16 – „jako svobodní“; srov. Ga 5:13; 1. Kor 7:20-24 (v. 22); poddanost neznamená popření křesťanské svobody, ale její projev

– „jako otroci Boží“ = pravá svoboda; ne útěk ze služby, ale výměna Pána za toho Nejlepšího

– v. 17 – „všechny ctěte“ – úctu projevující lid; „bratrstvo milujte“ – jedinečné přimknutí k církvi; „Boha se bojte“ – způsob, jak ctít lidi, ale nebát se jich; „krále mějte v úctě“ – „ano, ctít, ale ne tak“

2. svědek: Evangelium: J 16:16-22

– v. 16 – „zanedlouho“ po čem?; srov. 16:5-14; trojiční život; nanebevstoupení Páně a seslání Ducha o Letnicích a Jeho dílo v církvi

– srov. J 1:5 – „světlo nepohltila, nepřemohla“ (Židé a zlo nepřemohli); „světlo nepojmula, nepochopila“ (Židé a Pilát nechápou); „světlo nepřivlastnila“ (kdo koná zlo, nepřichází ke světlu) atd.; Jan si hraje a nechává nás přemítat (chce zpomalení a přemýšlení a opakované čtení); srov. J 11:1-2 a 12:1-3, kde Marii chápeme až napodruhé

– v. 16 – „uvidíte, protože odcházím k Otci“ – ne ani tak smrt a vzkříšení, ale srov. J 14:15-21; kde „příchod“ Pána v Duchu a „vidění Pána“ je vidění skrze Duchem danou víru; „uvidíte, protože odcházím k Otci“ připravit místo, srov. J 14:3 a seslat Ducha, a tak vidění Krista ve smyslu 2. Kor 4:4-6

– v. 17-18 – nepochopení, protože v. 7-10, kde odchod k nevidění; fyzické nevidění, duchovní vidění

– v. 19-20 – Ježíšovo vysvětlení jako další nejasný obraz; kdy to bude?

– 1) když je Ježíš v hrobě – ano, a církev se raduje při vzkříšení; 2) osiřelá církev, od které odešel Pán na nebesa, a než přišel Duch – ano, a církev se raduje z Letnic; 3) celý křesťanský život, kdy jsme zarmouceni – ano, a radujeme se ze setkání s Pánem, srov. J 16:33

– v. 21-22 – Pánovo utrpení a smrt a vzkříšení jako porod nového stvoření, nového Božího lidu

– srov. L 23:27-31; jeden strom/svět/lid umírá, ale rodí se nový; zároveň Evina bolest Gen 3:16; nový Adam, který napravuje pád; J 20, kde „za tmy v první den týdne“ Nový Adam, Nová Eva, Nová Zahrada, Nový Svět; srov. Ž 139:13-16, kde narození ze země

– v. 21-22 – celý křesťanský život utrpení jako porod; srov. Ř 8:17-26