Apoštol Pavel vyučuje, že Bůh soudí zlo nejen na věčnosti, ale i v historii, a že ústřední pro tento Jeho soud nad zlem jsou struktury hierarchie a autority, které ve světě ustanovil. Nicméně, i ty mohou podlehnout zlu a sloužit démonickým mocnostem, a tak se někdy i celé národy bouří proti Pánovu Mesiáši.
On je však větší Jonáš, který svým slovem utišuje bouře, větší David, který svým slovem poráží démony, a Nejvyšší Kněz, který svým slovem odpouští hříchy. A proto, i kdyby se svět okolo nás zdál sebenebezpečnější a naše víra byla sebemenší, máme k Pánu volat a On nás vyslyší…
Kázáno v Karlových Varech 28. 1. 2024.
Poznámky ke kázání:
1. svědek: Epištola: Ř 13:1-7
– pokračování; od Ř 12:19 – Boží hněv přichází v historii skrze soudy prozřetelnosti i skrze služebníky hněvu
– v. 1-2 – „každá duše“ – neexistuje nic jako „sekulární sféra“, když řešíme krále a daně, hovoříme o duchovních věcech; srov. 1. Pt 2:13-15
– v. 3-4 – úlohou vládců není sloužit sami sobě, ale sloužit Bohu jako napodobitel Mesiáše, Služebníka, srov. Ž 72:1-6
– v. 5-6 – „proto“ – jelikož vládcové jsou takoví, máme se podřizovat
– v. 7 – „co jste dlužni“, „co právem patří“ služebníkům, kteří plní svůj úkol
– v. 1 – duše a „autority“ – duchovní přesah; za vládami Boží hierarchie, nebo temné duchovní mocnosti: Ef 6:12; Ko 1:13; 2:14-15
– v. 2 – kdo se staví proti autoritě, svolává na sebe soud, včetně vládců, kteří neuznávají Boha
– v. 3-5 – služebník, který je postrachem dobrého jednání a podporuje zlo; srov. Iz 5:20-30
– v. 5-7 – čím jsme povinni, podle celého Písma; 1. Pt 2:13-21 – věrné utrpení pod špatnými vládci je dar milosti
2. svědek: Evangelium: Mt 8:23-34
– až do 9:8; Ježíš jako prorok, král a kněz; větší Jonáš, který tiší bouři slovem; větší David, který poráží démony (celou legii) svým slovem; Velekněz, který odpouští hříchy slovem (bez oběti)
– v. 23 – druhá zmínka o „učednících“ v Mt (po 5:1) – učedníci naslouchají a poté sestupují z hory (8:1), aby „následovali“ v lodi, v církvi!
– v. 24-26 – „veliké třesení“ – 3x v Mt, Mt 8:24; 27:54; 28:2; zde předobraz budoucích; učedníci následují Ježíše do (smrtelného) nebezpečí
– následování Ježíše znamená, že se náš život bude otřásat, i proto, že Bůh otřásá otřesitelné, aby zůstalo Jeho neotřesitelné království: Žd 12:26-29; Ježíš při zemětřeseních spí
– „proč jste tak zbabělí“? Protože „malověrní“ – učedníci se obrací k Ježíši ve víře, volají po záchraně ve víře, ale ustrašeně; víra = důvěra v Ježíše, který je s námi, bez ohledu na okolnost
– v. 27 – srov. Ž 65:6-8 – Hospodin utišuje bouři; Ž 107:17-31 – Hospodinovo slovo zachraňuje z hříchu a smrti, oběť díkůvzdání, Hospodin z nebes činí bouři, Hospodin na zemi utišuje
– větší Jonáš: (1) oba na lodi (8:23; Jon 1:3); (2) oba v bouři (8:24; Jon 1:4, 11); (3) oba spí (8:24; Jon 1:5); (4) oba s vyděšenými námořníky (8:24-26; Jon 1:5); (5) námořníci u obou volají k Pánu o záchranu (8:25; Jon 1:14); (6) díky oběma přijde pokoj (8:26; Jon 1:12, 15); (7) námořníci žasnou (8:27; Jon 1:16)
– v. 28-34 – „krajina Gadarenských“ – helenistické židovsto namísené s pohany, které porušuje Boží zákon a chová nečistá zvířata; pevnost démonů, nečistoty a pohanství, kde démoni a smrt brání jít po „Té cestě“
– v. 29 – „Synu Boží“ – Davidovský královský titul, srov. Ž 2, božský Mesiáš, který je Hospodin a přichází vládnout nad národy; Ježíš přichází, mimo jiné, aby „mučil“ Boží nepřátele, srov. Mt 8:6
– v. 30-32 – „vepřů“, srov. Mt 7:6; obraz toho, že při osvobození některých se démoni přesouvají jinam, srov. Mt 12:39-45
– v. 33-34 – Ninive Jonáše přijalo a činilo pokání, ale Ježíš je větší, odmítnutý Jonáš, a tak:
– 9:1-2 – odmítnutý Jonáš na základě svého odmítnutí přinese uzdravení a odpuštění hříchů
– 9:3-8 – kněží oznamují odpuštění hříchů, ale nedokáží uzdravit, Pán Ježíš si nárokuje kněžství a dokáže oboje, a to svým slovem