Když nás evangelista Jan přivádí v neděli ráno, ještě za tmy, do zahrady, chce, abychom byli pozorní a všímaví. Chce, abychom slyšeli o novém stvoření, o novém světě, o novém Adamovi, o nové svatyni, do které smí vstupovat celý Boží lid; chce, abychom slyšeli o novém Jákobovi, který se setkává se svou nevěstou, aby spolu žili nebeským životem. Právě o tom je totiž velikonoční neděle.

Kázáno v Karlových Varech 31. 3. 2024.

Poznámky ke kázání:

1. svědek: Epištola: Ko 3:1-7

– v. 1 – „Jestliže jste tedy s Kristem vstali“ – přecházíme do praktičtější části

– už jsme viděli: Ko 1:24-29: účel/důraz/pointa Pavlovy služby a sdělení je Kristus žijící v Církvi a skrze Církev

– k. 2 – toto dorůstání není skrze „filozofii a živly“ (v. 8), srov. v. 16-23; ale skrze bytí v Kristově těle (v. 19); srov. Ef 4:11-16

– Ko 3:1 – „Jestliže jste tedy s Kristem vstali“ – náležitý život na základě toho, že jsme zemřeli, vstali a byli usazeni v nebesích s Kristem a v Kristu jako Jeho tělo

– kde jsme s Kristem zemřeli a vstali? Ve křtu: Ko 2:11-13, 20, 3:1, 3; ve křtu přišla v Kristu nebesa k nám a my k nebesům, a proto tak máme žít

– srov. Ko 3:5–11 – máme odkládat všechno, co je starý Adam, co není Kristus, a oblékat nového Adama, žít z Kristova života v nás

– „usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici“ – odkaz na nanebevstoupení, Ž 110:1; žít ve světle Kristovy vlády a prvenství nade vším, srov. Ko 1:17-18

– v. 2 – upínat se myšlenkami, city a srdcem ke Kristu a Kristově vládě, ne pozemským věcem; srov, 2. Kor 3:18; 4:4, 6 – víra jako spásné hledění na Kristovu slávu v nebesích

– v. 3 – „náš život je ukryt s Kristem v Bohu“ – srov. Ko 2:3; my jsme v Něm a skrze Něj jsme začleněni a střeženi v Božím niterném životě; srov, 2. Pt 1:3-4 – záchrana skrze podíl na nestvořeném Životě

– v. 4 – „Kristus, váš život“ – náš život je v Bohu, protože Kristus sám je náš život; srov. Ga 2:20

– v. 5-7 – …a proto „zabijte“ to pozemské, neposlušného Adama ze země, a žije podle poslušného Adama z nebes; zabíjejte hřích, a žijte nebeským životem; srov. Ř 6:2-6, 19-22; 1. Kor 6:9-11

– velmi praktický nebeský život: nesmilnit, žít v integritě, vyvarovat se „syrových emocí“, žít štědře

2. svědek: Evangelium: J 20:1-10

– v. 1–18; Marie je učednice, z níž vyhnáni démoni (L 8:2) a která byla u kříže (J 19:25)

– v. 1 – první den týdne (neděle), nový začátek, nové stvoření

– „ještě za tmy“ = „temnota byla nad hlubinou“

– „kámen odvalený“ – „kámen“ jako silný, pevný, neměnný; to, co bylo pevné, se změnilo; zároveň Gen 29:2-3,10-11; měli bychom očekávat setkání většího Jákoba, většího Otce lidu, většího Pastýře (srov. J 6; 10), s Jeho nevěstou

– srov. J 3:5 (narození na Království); J 4:10-14 (Jákobova studna, voda k věčnému životu); J 7:37-39 (z nitra poplynou živé vody); J 19:34-35 (křestní voda); vrcholí v J 20:13-15, kdy si „žena“ (Eva) chce „vzít“ Adama v zahradě

– v. 2-4 – hrob prázdný; „nevíme, kam ho položili“ – ač zmíněna Marie, zjevně (jako v synopticích) i ostatní ženy, Marie jako symbol/ztělesnění Církve

– „Jan přišel ke hrobu první“ – zdůraznění Jana; Jan je z řad kněží (srov. J 18:15-16), máme se „dívat jeho očima“

– v. 5-7 – odkaz na nejsvětější svatyni v Den smíření; v. 12 – andělé na stranách schrány, srov. Lev 16:2-4, 16-17, 23 – lněné roucho pro velekněžské, očišťující dílo; nikdo nesmí vcházet; po dokonání svlečení roucha

– v. 6-7 – „šátek“ = ne obecný, ale „závoj na zakrytí tváře“ [mrtvoly]; srov. 2. Kor 3:7-16 – smluvní administrace/svět smrti a opon a zakrývání skončily

– v. 8-9 – víra přichází před pochopením, „věřím, abych chápal“

V rychlosti

– v. 10-12 – Marie doplňuje třetí svědectví a je tady žena (!!!), která vstupuje do Nejsvětější svatyně

– v. 13-14 – Marie hledí na Ježíše, ale nechápe; ač Ježíš opakovaně ohlašoval, že vstane, nedokáže tak dobrou zprávu přijmout

– první Adam neposlušný v zahradě u stromu a skrývá se mezi skupinou stromů a svaluje vinu na ženu, a tak lidé vyhnáni z chrámové zahrady a andělé jim brání

– Poslední Adam poslušný v zahradě Getsemane, poslušný na stromě kříže a volá k Bohu ze skupiny stromů křížů a snímá vinu z ženy, a tak lidé vstupují do chrámové zahrady a andělé je vpouštějí;

– v. 15 – „já si ho vezmu“: „vzít a odnést“ – v. 18, kde Marie (a Církev) bere zprávu o vzkříšeném Kristu do světa; „vyzdvihnout“ či „vyvýšit“ – v. 18, kde Marie (a Církev) „hlásá“ či „zvěstuje“ Pána; „přivlastnit“ – v. 17, kde „Marie“ (Pán zná jménem, „vzpurná“ či „milovaná“) (a Církev) chce obejmout svého milovaného a přimknout se k Němu

– jsme „opakem“ učedníků; už známe Písma o vzkříšení; a tak jsme neviděli, ale věříme; srov. J 20:29