Archiv kázání z Reformované kongregace Nejsvětější Trojice.
8. 8. 2022
Tváří v armádním mašineriím ostřelujícím civilisty si můžeme – právem – připadat velmi zranitelní, pomíjiví a maličcí. A to je rozhodně něco, co je náležité a prospěšné. Bůh nám v Písmu totiž říká, že uvědomovat si svou malost je to, co nám pomáhá k moudrosti, k tomu, abychom žili vírou a abychom se upínali k Božím věcem tak, jak bychom měli…
8. 8. 2022
Když se rozhlédneme po světě okolo sebe, když se podíváme na situaci v naší zemi, na totalitářské a diktátorské praktiky mnohých vládců, je snadné se znepokojovat, je snadné se bát. Svět tak, jak jsme ho znali, se v mnohém rozpadá a boří, ale náš Bůh je tak dobrý, že i to by nám mělo být povzbuzením, protože Bůh nám ve svém Slově dává nahlédnout do svého plánu, kterým je složit Kristu pod nohy všechny Jeho nepřátele…
8. 8. 2022
V tomto vyučování se zaměřujeme na otázku, jak bychom se měli stavět k ostatním křesťanům, zvláště pak ve chvílích, kdy máme neshody, protože „oni to samozřejmě mají špatně“. Písmo nám předkládá řadu principů a povinností: Máme povinnost vyhnout se náboženské pýše, komunikovat biblicky, uvažovat v kontextu biblické antiteze a předpokládat v případě našich bratrů to nejlepší, dokud nás nepřesvědčí o opaku…
23. 7. 2022
Bůh nám ve svém slově dává právo bránit sami sebe – a dává nám povinnost bránit našeho bližního. Historickým křesťanským přesvědčením napříč tradicemi bylo, že existuje něco jako spravedlivá válka a že jsou situace, kdy je náležité prolít krev, abychom zabránili zlu. Protože na tohle učení ale mnozí zapomínají, pojďme si projít běžné námitky proti držení (a použití) zbraní křesťany a předložit si pozitivní obhajobu toho, že především muži jsou voláni k tomu chránit a bránit své bližní i za použití (Bohem vymezeného) násilí…
23. 7. 2022
Štěpánovo Vítězství
Dnes církev slaví připomínku sv. Štěpána, prvního mučedníka Nové smlouvy. A přece, jsou Vánoce, je doba, kdy jako církev slavíme. O Vánocích, při oslavách Kristova narození, jsou však dva svátky, které nám důrazně připomínají smrt – je to právě připomínka sv. Štěpána a připomínka Svatých neviňátek. Tyrani, kteří vraždí děti, nejsou součástí vánočních oslav o nic méně než mudrcové z východu. A přece, Vánoce jsou časem oslav – v Pánu Ježíši Kristu je i smrt ziskem. I smrt je pro křesťana vítězstvím…
23. 7. 2022
Mesiášská proroctví a předobrazy IV
Tuto čtvrtou adventní neděli dokončujeme přehled nejznámějších biblických proroctví, zaslíbení a předobrazů Mesiáše. Zaměřujeme se na Malé proroky, a tak vidíme Božího Syna, Božího proroka z Galileje, věčného Pastýře z Betléma, Hospodina, který se raduje nad svým lidem, velekněze Jóšuu, Hospodina přicházejícího do svého chrámu…
23. 7. 2022
Mesiášská proroctví a předobrazy III
Tuto třetí adventní neděli pokračuje v přehledu nejznámějších biblických proroctví, zaslíbení a předobrazů Mesiáše. Tentokrát se zaměřujeme na proroctví ve Větších prorocích a vidíme, jak se nám už dobře vynořuje obraz Hospodina, který přichází ke svému lidu jako Pastýř, jako Ten, který přináší uzdravení veškerému stvoření a vládne nad všemi národy…
23. 7. 2022
Mesiášská proroctví a předobrazy II
Právě slavíme druhou adventní neděli. To znamená, že se máme zaměřovat se na to, na čem záleží, ztotožňovat se hlouběji s historií našeho lidu, napravovat své životy, umírat sami sobě, přimlouvat se za náš národ a za církev a, tak jako prorokyně Anna, sloužit Bohu posty a modlitbami. A i právě proto bude nápomocné pokračovat v biblických proroctvích a předobrazech Mesiáše, který přišel – a znovu přijde – aby uzdravil celý svět…
23. 7. 2022
Mesiášská proroctví a předobrazy I
Advent je časem pokání, sebezapření a modlitby, a přece, zároveň je náležité každou neděli oslavovat a připomínat si příchod Pána Ježíše Krista, jehož dílo a vláda a soud v poslední den jsou vyřešením veškerého zla. Proto se v tomto vyučování zaměříme na nejznámější biblická proroctví a předobrazy Mesiáše od knihy Genesis až zhruba po polovinu knihy Žalmů…
23. 7. 2022
Kristus Král a jazyk království
Církev dnes oslavuje Slavnost Krista Krále. To znamená, že je den, kdy si jakožto křesťané ještě více než kdy jindy připomínáme vládu našeho Pána Ježíše Krista; to, že Mu byla svěřena veškerá autorita na nebi i na zemi – a že naprosto každý má povinnost se Mu podřídit. Tato skutečnost není v Písmu něčím sekundárním; Kristus není Pánovým příjmením, ale Jeho titulem. Pán Ježíš je „Kristus“, neboli Boží Pomazaný Vládce; Pán Ježíš je Ten, který byl před věky určen Bohem, aby vládl světu a aby byl smyslem veškerého stvoření…