Hřích je podle Písma věcí nedospělosti: Hřích pramení z nedospělosti a vede k nedospělosti. Téměř všechna Satanova pokušení nabízejí zkratku k jednomu z Božích zaslíbených cílů. ‚Proměň kameny v chléb … neslíbil snad Bůh, že tě nakrmí? Pokloň se mi … neslíbil snad Bůh, že ti dá království světa? … V každém případě nám Satan nabízí laciné řešení bez obtíží čekání na Boha a Jeho čas. Bůh nám dává krátkodobé obtíže a dlouhodobé uspokojení. Satan nám nabízí okamžité uspokojení s dlouhodobým zatracením.

Biblické evangelium je dobrou zprávou o slávě Pána Ježíše Krista, o tom, že Bůh zjevuje svou nádheru a velkolepost v Pánu Ježíši Kristu. Nadějí, k níž se křesťané upínají, je, že budou na věčnosti hledět na Pána Ježíše Krista v Jeho slávě. Písmo nám zároveň říká, že ústřední pointou všeho, každé jedné věci, je sláva Pána Ježíše Krista. Co to ale znamená v každodenním životě nepříjemných zákazníků, špinavého nádobí a dětí, které potřebují přebalit?

V našem každodenním křesťanském životě se potřebujeme ujistit, že si nenasloucháme, ale že si kážeme. Potřebujeme si „vybudovat odstup“ od sebe samých a připomínat si pravdy, které nám Bůh zjevil ve svém Slově. A když to budeme dělat, nevyhnutelně nás to povede k chvále...

Mnoho z toho, s čím se setkáváme v žaltáři, se nám může zdát cizí, ať už je to žalmistova smělost, nebo naopak jeho zoufalství a opuštěnost. Není tomu tak náhodou. Proto se potřebujeme naučit vidět slova žaltáře jako slova Pána Ježíše Krista a uvědomit si, že je čteme a zpíváme z lůna Církve...

Pán Ježíš Kristus je Boží Slovo (J 1:1-3), Bible je Boží Slovo (2. Tim 3:16; Mt 22:31); Pán Ježíš Kristus je Pravda (J 14:6), Boží psané Slovo je Pravda (J 17:17), celé psané Slovo je o vtěleném Slovu (J 5:39), a proto je láska k Pánu Ježíši Kristu neoddělitelně spojena s láskou k Písmu. Jak si tedy pěstovat lásku ke Slovu, které je pravdivější než cokoliv, co si naše mysl dokáže představit, když se řekne „pravda“?

Křesťanský život je životem radosti. Radosti, která jde ruku v ruce s odpuštěním hříchů, s uvědoměním si vlastní malosti a se spočinutím v Boží svrchované lásce. Proto pokání, odvrácení se od hříchu, není ničím menším než návratem k opravdové radosti…